Pár slov o nás:

Historie naší chovatelské stanice

O bílé ovčáky jsem se začala zajímat v roce 1994, poté, co jsem, stejně jako většina budoucích majitelů, uviděla fotku tohoto krásného zvířete. V té době jsem měla chovatelské zkušenosti s jiným plemenem. Uvažovala jsem o rozšíření chovu, přemýšlela o vhodné rase. Jakmile jsem spatřila (tehdy ještě americko-kanadského) bílého ovčáka, bylo rozhodnuto.
U nás vše začalo fotkou. Následovalo několik telefonátů s chovateli „bílých“, kterých v té době u nás nebylo více než prstů na jedné ruce. A zamluvila jsem si štěňátko. Naší první fenkou byla, v lednu 1995 narozená, Donna (Gloria Donna Sambadi). Brzy jsem poznala, že nejen vzhled je to, co příznivce běloušů fascinuje, ale hlavně jejich úžasná povaha. A tak nezůstalo pouze u jednoho bílého mazlíčka. Za rok do naší lidsko-psí smečky přibyla Simara (Iwanga Simargl Sambadi). V roce 1996 jsme též zaregistrovali chovatelskou stanici Donnevara. Obě feny jsme cvičili, jezdili s nimi na výstavy a úspěšně je uchovnili. Na jaře 1997 se nám narodila první štěňátka bílých ovčáků.

na výstavě - manžel Radek s Donnou Dona, Simara, já a Lucka - psí tábor na Šumavěvrh-A

Asty + Cathy - naši blíženci Cathy a Donna

Jak roky plynuly, rozrostla se také naše rodina o dvě holčičky a smečka o další dvě psiska. V roce 2001 jsme si pořídili fenečku Cathy (Dara Cathy Elbigi) a o rok později pejska Astyho (Asterix Star z Ranče Montara), který by měl být, coby nepříbuzný jedinec, přínosem pro český chov. Cathy ve velmi krátké době získala titul junioršampiona ČR. S Astym jsem na podzim 2002 začala cvičit a z důvodů narození naší holčičky Moniky jsme odložili začátek jeho výstavní kariéry na rok 2004. Cathy i Asty splnili náročné podmínky bonitace a na jaře 2004 byli oba poprvé použiti v chovu.

Donna se svým věkem, ale s obdivuhodnou vitalitou, zařadila mezi veterány. Jen o rok mladší Simara je stále vystavována a dosahuje na nejvyšší tituly. V prosinci 2004 přivedla na svět svoje poslední štěňátka. Na jaře 2005 se i ona definitivně stala veteránkou. Z Astyho se stal spolehlivý a úspěšný krycí pes.

Cathy získala mnoho dalších výstavních ocenění a odchovala 2 vrhy povahově i vzhledově skvělých štěňat. V den, kdy jejím štěňátkům z "K" vrhu bylo 6 týdnů, postihla naši rodinu i chov obrovská tragédie - cizím zaviněním jsme o milovanou Cathy přišli. Zemřela na otravu. Naše hodná, krásná a úspěšná fenka Cathy, věrná kamarádka nás i našich dětí, ani ne čtyřletá, Cathy, která měla ještě všechno před sebou. Zřejmě už nikdy nezjistíme, jestli šlo o nedbalost nebo zlý úmysl toho "člověka", na který doplatilo nevinné a hodné zvíře, jakým Cathy byla. Smutek a bolest z této ztráty jsou veliké. Trvalo měsíc, než jsem tyto řádky mohla napsat. Nedá se zapomenout, nejde to pochopit. S láskou a smutkem na Cathy vzpomínám.

malá Kelly Po Cathy zůstalo 8 štěňátek, která už byla naštěstí samostatná, 6 z nich bylo v té době zadaných. Nemohlo to dopadnout jinak, než jak jsme se rozhodli - ponechat si fenečku z tohoto vrhu. Tímto úžasným stvořením, které nám přináší mnoho radosti a pomáhá zmírnit smutek, je Kelly (Kelly Nice Donnevara). Na (své první) Klubové výstavě 2005, Kelly získala titul Nejlepší dorost a Simara (svůj třetí) Nejlepší veterán. Chov. stanice Donnevara zvítězila v soutěži o Nejlepší chovatelskou skupinou, pro nejprůkaznější jednotnost v typu, kterou vykazují naše odchovy. Asty se ve výstavní sezoně 2005 stal Národním vítězem.

Počátkem roku 2006 Simara jako historicky první bílý ovčák dosáhla titulu Český veterán šampion. V únoru se naše rodina i smečka přestěhovala do nového domova. My do vlastními silami zrekonstruovaného domu a také pejsci do výborných podmínek a velkých prostor. Už od štěňátka slibně se vyvíjející Kelly, absolvovala několik výstav s výbornými výsledky. Vrchol výstavní sezony - klubová výstava - mladičké, 18-ti měsíční Kelly, přinesl tituly Klubový vítěz, Vítěz plemene, Vítěz výstavy. A jelikož splnila všechna kriteria, byla v září 2006 uchovněna.

V lednu 2007 se Kelly poprve stala matkou. Donna ve zdraví dovršila 12 let. Jedenáctiletá Simara v tomto roce rozšířila sbírku svých titulů Nejlepší veterán o další ze speciální a klubové výstavy a také o 1. místo v soutěži veteránů na mezinárodní výstavě (poprve uděleno bílému ovčákovi). Asty získal titul Klubový vítěz. Kelly s Astym byli vyhodnoceni nejkrásnějším párem klubové výstavy.

Největší událostí roku 2007 pro naši CHS však byl v prosinci příchod nového člena do smečky. Byla to Genny (Genny Lee Donnevara), fenečka původem od nás, dcera Simary. Žila téměř 6 let v chovatelské stanici Whiteline Czech, kde se svojí majitelkou složila 2 zkoušky, získala mnoho významných výstavních ocenění a odchovala 4 početné vrhy štěňat. Na sklonku roku hledala nový domov a my jsme se po důkladném zvážení všech možných situací rozhodli, že Genny "adoptujeme". Rozhodovali jsme se především srdcem. S Genny jsme nikdy neztratili kontakt, věděli jsme, jak milá a citlivá je to fenka a na jejím dalším osudu nám hodně záleželo. Věnovala jsem jí každou volnou chvilku a postupně se budoval náš krásný vztah založený na veliké důvěře. Se všemi členy rodiny i smečky se sžila velmi dobře a překvapivě rychle. Obrovskou odměnou je pro nás všechny její oddanost, nesmírná vděčnost a hlavně vědomí, že Genny je naprosto šťastným psem.

Rok 2008 byl ve znamení štěňátek, kterým jsme věnovali i veškerou dovolenou. V rozmezí 5 dnů se narodila mimina Kelly i Genny a smečka se na čas prázdnin rozrostla o 11 batolat. Ač to nebyl původní záměr, fenečku Chery (Nataly Cheryl Donnevara) jsme si nechali. Ona jediná nebyla v 8 týdnech zadaná a stačilo jen pár dnů, aby si celou naši rodinu získala. Dostala nás všechny svým stále rozesmátým ksichtíkem, vřelým vztahem k dětem a celkově příjemnou povahou. Navíc už v 8 týdnech bylo vidět, že roste v krásnou fenku. Když se během týdne ozvali 4 vážní zájemci o její koupi, 2 z ČR a 2 z Německa, už nás to nemohlo zviklat, bylo definitivní, že Chery je naše. Tak jsme si "pořídili" prvního dlouhosrstého bílého ovčáka a navíc získali trojgeneraci běloušů: Chery, máma Genny a babička Simara. V říjnu s námi Chery v rámci socializace cestovala na svoji první výstavu a to klubovou a hned napoprve byla úspěšná - 1. místo ve třídě štěňat. Kelly získala CAC ve třídě vítězů a Genny Res CAC ve tř. otevřené. (A to byly holky po štěňatech - ale v kondici!)

Mnohem smutnější byly poslední měsíce tohoto roku. Proto jejich dění popisuji s ročním zpožděním. V listopadu zemřela Donna. Vzhledem k jejímu věku téměř 14 let by nás to nemělo překvapit, ale protože neměla žádné zdravotní problémy, byl její odchod pro nás náhlý. Fakt, že se ve zdraví dožila tak vysokého věku, si ve své chovatelské práci cením nad všechny výstavní úspěchy. Protože zemřela přirozenou smrtí v důsledku stáří, což k životu patří, je také přirozené se s tím vyrovnat, ale chce to čas. Náš první bílý ovčák, 14 společně prožitých let, to jsou hodně silné zážitky.... A byli jsme smutní nejen my, ale kromě malé Chery, která byla ještě štěně, také všichni psi ve smečce. I temperamentní živelná Kelly se na vycházkách celý týden poté spíš vlekla než radostně běhala.
Horší zprávy však měly ještě přijít. 3 dny od úmrtí Donny jsme u Astyho objevili krvácející vřed na kůži. Bylo diagnostikováno nádorové onemocnění. Asty podstoupil postupně 3 operace a související léčbu. Měli jsme moc smutné vánoce. Přes to všechno trápení byl Asty hravý a s chutí do jídla. Průběh nemoci byl však neuvěřitelně rychlý a pomoci jsme mu nedokázali. Jeho srdíčko dotlouklo v lednu 2009. To jsou chvíle obrovské beznaděje a smutku, který trvá a žádnými slovy se nedá vyjádřit. Asty byl pes přátelské povahy, spolehlivý ochránce, miláček dětí, skvělý kamarád. Byl to pes s velikým srdcem.


Výsledky chovu, uplatnění našich štěňat

Dosud jsme odchovali 120 štěňátek, která dělají radost svým majitelům nejen v České republice, ale také na Slovensku, v Německu, Lotyšsku, Litvě, Finsku, Řecku a Argentině. Potomci našeho psa Astyho žijí v tuzemsku, Lotyšsku, Estonsku, Japonsku a Izraeli. Jako jediná stanice bílých ovčáků v ČR jsme odchovali Evropské vítěze. Z našeho chovu pochází jedinci, kteří patří k absolutní špičce mezi bílými ovčáky v ČR. A to nejen, co se týká výstavních úspěchů. Většina našich štěňat je vedena pracovně, skládají zkoušky z výkonu. A nelze přehlédnout ani ty, co výstavy nenavštěvují a jejich majitelé nemají chovatelské ambice. Jsou to kamarádi, společníci, výborní hlídači a plnohodnotní členové svých rodin.

Boney Sheryl Donnevara holky z Donnevary - Tara Chelsey, Reggie Adoris, Genny Lee, Usurei

Simara jako rodinný pes Cathy s Moničkou v lese

Proč právě bílý ovčák ?

Sami si každodenně ověřujeme, jak byla naše volba plemene správná, když vidíme, v jakém souladu spolu tráví volné chvíle naše děti a psi. Ti jsou dětem nejen kamarády, ale i spolehlivými ochránci. Pro mě samotnou je chov psů tohoto plemene nejen krásným koníčkem, ale, spolu s rodinou, nepostradatelnou součástí života. Bílý ovčák naprosto splňuje moje požadavky na ideálního psa ve všech směrech.

Není ojedinělé, ale spíše pravidlem, že ten, kdo žije s jedním bílým ovčákem, si časem pořídí dalšího. Buď jako kamaráda tomu současnému, nebo jako jeho nástupce, když první běloušek odejde navždy. Bílí ovčáci, pokud jsou majitelem dobře vedeni, mohou dělat člověku společnost na každém kroku. Jsou věrní a oddaní, chytří, učenliví a poslušní. Jsou to výjimeční psi, kteří vnáší lidem radost do života.

Bílý ovčák je vhodný jak pro zkušené kynology, tak i pro začátečníky. Vzhledem k jeho vysoké inteligenci, učenlivosti a přizpůsobivosti, jeho výchova není těžká. Je zároveň velmi vnímavý a citlivý a proto nejdůležitějším prvkem při jeho výchově je správná socializace. Přesto to rozhodně není pes pro každého! Je správnou volbou pro lidi vyrovnané, pohodové, trpělivé a laskavé. V žádném případě nepatří do rukou člověka, který hodlá tvrdým přístupem ze psa vycvičit nemyslícího robota plnícího příkazy, do rukou člověka agresivního nebo labilního. Dalším podstatným faktorem je čas, který majitel hodlá psovi věnovat. Bílý ovčák je pes velmi společenský, častý kontakt s majitelem a rodinou je pro něj nepostradatelný.